Taky me zajima jestli po nekolika tydnech spadne...?
A celkově jak to bude vypadat a fungovat, protoze 2,5m zrcadlo s optikou, chladící system, solární panely, to bude velké jak male nákladní auto nebo dodávka a samotná orientace a stabilizace bude taky dost velky ořišek
Odpovědět0 0
velikost nevadí, tím je lepší stabilita, ale určitě to nebude těžké jako nákladní auto, to bude vše co nejlehčí, slabé zrcadlo s lehkou pevnou konstrukcí, tak na celé optice nic extra těžkého bý nemusí. stabilizace proč oříšek, tak to bude stejný jako ve vesmíru, stabilizace pomocí gyroskopů, teda otáčení do stran, otáčení nahoru dolu bude jednoduše jako na zemi když to visí na balónu.
Odpovědět0 0
já nemyslel váhu jako auto, samozřejmě že to nebude mít 3 tuny jako větší auto, ale velikost rozměrově včetně solárních panelů
a čim větší plocha tím horší stabilizace
a stabilizace nebude jako ve vesmíru, i ve 40km je proudění vzduchu, sice jen nepatrné ale při snímání kdy expozice trvá třeba i několik hodin to muže nadělat slušnou neplechu, zkus si jen ve foťáku na telefonu nastavit dlouhou expozici ,
stačí jedno nepatrné milisekundové ťuknutí a celý snímek je zničený, co teprve závan větru
Odpovědět0 0
To jo no, když se ti do 4 m2 opře vítr a nemáš pevnou oporu... podle mě je důležité aby sonda měla co nejmenší plochu ve směru oběhu kolem země - není moc proudění směrem nahoru a dolu, ale spíš ve směrech souběžných s povrchem země. Takže si to nepředstavujme jako hranatou krabici, ale jako teleskop s plochýma solárníma panelama, co "leží na plocho" vysoko nad zemí.
A pak tam budou nějaké mikropohony, které to budou rovnat. Ještě to podle mě proženou nějakým SW filtrem, jako když fotíš panorama fotku a SW ti to skládá dohromady, aby eliminovali ty záchvěvy.
Možná taky ta expozice nebude tak dlouhá, když to nefotí ve viditelném spektru.
Odpovědět0 0
takže to nepůjde? takže to nemaj dělat? spletli se?
na dlouhou expozici samozřejmě fotím na stativu.
stabilizace věřím že bude jako ve vesmíru pomocí gyroskopů, protože k obloze to přišroubovat nejde a proti otáčení do stran to asi jde jedině gyroskopem, taky by si mohli pomoct ventilátorem, aby zrušili rotaci celého balónu, ale pro přesnou stabilizaci tam určitě gyroskopy budou potřeba.
v té výšce je vítr rychlý, ale na balónu nefouká, jedině nějaké turbulence by s tím mohli trošku zamávat, když se potkávají proudy vzduchu, ale v těch výškách by mohli být mírnější a roztažený do většího prostoru.
myslím že i ty solární panely panely budou v pohodě, že nebudou tak velký aby to neumožnili.
právě to ťuknutí se tam nestane, turbulence budou vytvářet menší tlak na balón a panely a to by mohli gyroskopy zvládnout narozdíl od toho ťuknutí, které se bude stávat jen když balón dostane zásah vesmírným smetím co nestihlo shořet výš :-)
věřím, že to půjde.
Odpovědět0 0
Zajímavý nápad.
Nepochopil jsem čím se bude chladit, když ne heliem. Taky by mě zajímalo jestli za 3 týdny dalekohled spadne, nebo nějak přistane. Taky mě není jasný ten NASA Program, jestli to znamená že ten dalekohled není první, nebo co NASA jiného vypouští na balónech.
Odpovědět0 0
Jestli to vypouští na Antarktidě, tak kdo ví kolik toho takhle lítá. Rozhodně je to levnější a ekologičtější jak raketa, ale ten rozměr je brutální.A pak to praske a spadne a shoří, nebo jak?
Zajímavé, zajímavé.. vždycky jsem se chtěl něčím takový živit, ale ve špatný čas na špatném místě.
Chlazení bych si tipnul tekutým dusíkem
https://copenhagensuborbitals.com/helium-versus-nitrogen/
Odpovědět0 0